Leden 2013

Poslední šance - 23. kapitola

30. ledna 2013 v 17:13 | anamor |  Poslední šance (anamor)
Moc dlouho jsem nespala, unavená jsem byla, ale nechtěla jsem mrhat čas spánkem, kde by zase útočily moje noční můry. Ležela jsem přitisknutá k Michaelovi a pozorovala tmavý strop pokoje. Jako malá jsem ponocovala často, aniž by o tom rodiče věděli. Prostě jsem jen ležela v posteli, koukala do stropu a přemýšlela o všem různém a cítila jsem se až moc čile, stejně jako teď. Měla jsem toho tolik k přemýšlení a především něco, co jsem už nějakou dobu neřešila a to mou budoucnost, přesněji mou budoucnost kde je i Michael. Nemohla jsem ho odstrčit ze svého života po tom všem, co se stalo, nedokázala bych to, nemohla. On mě teď držel na nohou, a abych začala bojovat a přitom nevěděl, co dokáže.

Poslední šance - 22. kapitola

23. ledna 2013 v 18:27 | anamor |  Poslední šance (anamor)
Trochu to trvalo... ale je to tu...


Poznala jsem to auto!

Sice ho mělo ve městě hodně lidí a především manažeři, ale já si byla jistá. Na obrazovce se znovu objevil záběr na ohořelé auto a já zahlédla kus poznávací značky, poslední naděje se vypařila nenávratně pryč.

Přestala jsme vnímat blikající televizi, koukala jsem se na ni, ale ona tam nebyla, nic tu nebylo jen temno. Okolí přestalo být důležité.


Poslední šance - 21. kapitola

9. ledna 2013 v 13:35 | anamor |  Poslední šance (anamor)
Ráno jsem se ale probudila sama. Chvíli jsem přemýšlela o opravdu živém snu, jenže pokoj, v kterém jsem se nacházela, nebyl můj. Převalila jsem se na břicho a trochu se protáhla, než mi pohled padnul na hodiny. Půl hodiny dřív než stávám normálně. Spát se mi už nechtělo a válet taky ne. V obýváku jsem potkala malou Angelu, jak bez dechu sleduje pohádky a vlastně si mě ani nevšimla, z kuchyně jsem zaslechla hlasy a pomalu se za nimi vydala.

"Jak se ti s Phie daří?" Zvědavost sama, to sedělo na Annu.


Poslední šance - 20. kapitola

4. ledna 2013 v 13:59 | anamor |  Poslední šance (anamor)
"Anno?" oplatil jí stejným tónem a já si konečně všimla jeho sestry u mého pokoje a na ruce držela svého malého syna.

"Co děláš v mém bytě?" zeptal se a založil si ruce na hrudi.

"Pohádala jsem se s Peterem. Nevadí, když tu zůstanu?" zeptala se a hodila po mě smutným kukučem.

"Na mě nekoukej, je to jeho byt," vykrucovala jsem se a ukazovala na Michaela.

"Bráško?" zkusila to na něj. Povzdechl si a podíval se na mě, pokrčila jsem rameny, tohle si musí rozhodnout on. Sundal si brýle a zadíval se na svou sestru.