Srpen 2012

Poslední šance - 4. kapitola

29. srpna 2012 v 17:00 | anamor |  Poslední šance (anamor)
DLOUHÁ VERZE!
Připadala jsem si jako ve školce. Odvedl mě z oběda rovnou zpět do mé kanceláře. Dokonce stál ve dveřích a čekal, než se posadím.
"Chceš kontrolovat, jestli neuteču?" zamumlala jsem sarkasticky a pozvedla obočí.
"Ne, jen se koukám, jaké máš pracoviště a jak ti to za tím stolem sluší." Usmíval se a stále byl jedním ramenem opřený o futra dveří.
"Nepospícháš do práce workoholiku?" Nedala jsem se, znervózňoval mě jeho pohled na mě.

Poslední šance - 3. kapitola

22. srpna 2012 v 14:37 | anamor |  Poslední šance (anamor)
Tu budovu jsem znala jako nikdo jiný v tomhle městě. Od dětství jsem po ní běhala a schovávala se. Znala jsem veškerá tajná zákoutí, důležité místnosti. A doufala jsem, že lidská paměť nebude už sloužit. Změnila jsem se od doby, co jsem tu byla naposledy a že to bylo opravdu dlouho.
Dívala jsem se na tu budovu a nohy se mi začaly třást. Držela jsem se pevně otevřených dveří Michaelova auta a přemýšlela kudy nejrychleji utéct.
"Ty pracuje v Ellington Corporation?" Skoro jsem to vypískla, jak jsem byla stále v šoku.
"Už skoro osm let," pokrčil rameny a usmál se na mě. Tak dlouho jsem v té budově nebyla.
"Měl jsi mě varovat kam jedu. Tohle není obyčejná firma."

Poslední šance - 2. kapitola

15. srpna 2012 v 10:35 | anamor |  Poslední šance (anamor)
2.

Ten dort byl opravdu dobrý, a tak jsem se nepozastavovala nad tím, jak to vypadá a vychutnávala si ho. Michael mě stejně jako předchozí večer a celé nakupování, sledoval. Asi jsem se neměla tak unést. Nenakupovala jsem draze právě, že jsem ho vedla do jiné značky, když si stál na tom, abych měla kvalitní oblečení, a ta byla mnohem levnější než ta jeho. Pozastavil se nad tím, jak jsem to mohla vědět. Pokrčila jsem rameny a oznámila mu jen, že jsem velmi všímavá, stejně mi to nevěřil podle jeho pohledu.

Shnij v pekle! - 3. kapitola

9. srpna 2012 v 12:55 | Ree |  Shnij v pekle! (Ree)
Práce

Zavedl mě do nějaké místnosti, která vypadala jako jeho kancelář, a na chvíli odešel. Snažila jsem se stlačit ránu, ale dost krve mi protékalo mezi prsty. Nechtěla jsem mu to tady zašpinit, takže jsem se držela uprostřed místnosti a snažila se ničeho se nedotknout. Pár kapek mi sice steklo na podlahu, ale naštěstí tam nebyl koberec, takže by se to z ní mělo snadno utřít.

Poslední šance - Prolog + 1. kapitola

8. srpna 2012 v 12:53 | anamor |  Poslední šance (anamor)
Potlouká se zapadlými ulicemi Chicaga, nemá klid a honí jí její identita. Phie je celkem normální jen je tu někdo kdo po ní jde. Její už tak několikrát převrácený život vzhůru nohama převrátí další osoba, která podá pomocnou ruku. Zbývá málo času. Dokáže se postavit konečně problému čelem? Najde rovnováhu ve svém životě? Co všechno jí tento boj bude stát?

Chybíš mi, tati! - Epilog

5. srpna 2012 v 14:23 | anamor |  Chybíš mi, tati! (anamor)
Epilog

Seděla jsem na dřevěné houpačce, co jsme měli na verandě, koukala jsem se do lesa a cítila se sama. Nohy jsem měla pečlivě zabalené do deky, už nebylo nejtepleji, byl podzim. Zaslechla jsem srdce blížící se ke mně a podívala se ke dveřím domu. Vesele se na mě usmívala Destiny.

Shnij v pekle! - 2. kapitola

3. srpna 2012 v 18:46 | Ree |  Shnij v pekle! (Ree)
Práce

Seděla jsem na sedadle v první třídě a měla jsem položený laptop na nohách. Naštěstí vedle mě nikdo neseděl, takže jsem si mohla v klidu prohlížet všechno, co jsem potřebovala, aniž bych někoho pohoršovala. Kromě letušek. Jedna z nich mi nabízela pití, a když jí pohled padnul na rozkliknutou fotku z místa činu, vykulila oči a vyděšeně si zakryla pusu. Okamžitě jsem laptop zaklapla a poprosila ji o trochu soukromí. S radostí mi vyhověla, přesto se chovala jako profesionálka a občas mi přišla nabídnout občerstvení.

Chybíš mi, tati! - 45 kapitola

3. srpna 2012 v 14:18 | anamor |  Chybíš mi, tati! (anamor)
Změny

Trvalo to pár dní, než si všichni zvykli na Demetriho a začali ho aspoň trochu přijímat. Alice už měla připravené velké, opravdu velké nákupy na další den. Chtěla hlavně vybavit skříň Demovi, chudák ještě nevěděl, co ho čeká. Nakupování se mnou totiž byla procházka růžovou zahradou, ale to mu to bylo jedno. Byl rád, když mohl mít u sebe mě a malou, pomalu ji nechtěl nikomu dávat a jí se u něj taky líbilo, přivlastnil si, co už jeho bylo.

Teď se už naštěstí dělil i s námi ostatními, jinak by ho ostatní už umlátili, neměli k ní několik dní pomalu přístup. Jediný, komu se to povedlo, byl táta a to si za ním šla malá dokonce sama.

Chybíš mi, tati! - 44. kapitola

1. srpna 2012 v 14:00 | anamor |  Chybíš mi, tati! (anamor)
A to koleno nech dole!

S tátou jsem odmítala několik dní promluvit, nakonec z toho byl celý týden a já na něj při jakékoliv příležitosti byla opravdu hnusná. Nakonec nás musela udobřit máma, které se to taky povedlo. Zahrála mi na city, jak to ona opravdu uměla.

Bylo to pár měsíců ani jsem to nepočítala.

Dnes bylo opravdu krásně. Teplo, slunce svítilo, krásný den, ale už se blížil konec. Mála se vesele smála a nechala se dál houpat. Měla na sobě lehké letní šatičky stejné jako já. Alice nás dvě vždy ráda oblékala stejně, prý aby všichni hned poznali, ke komu patříme. Zaslechla jsem svůj mobil v domě, jak zvoní. Popadla jsem Des z koupačky a položila jí do pískoviště.