Nedotýkej se mě! - 4. kapitola

29. října 2010 v 15:30 | anamor |  Nedotýkej se mě! (anamor)
nedotýkej se mě
Alice je vševěd, to se ví a Bella to pozná taky. A večer když bude usínat, bude mít krásné sny, o kom? To si přečtěte.


4. kapitola - Velké, ne, obrovské nákupy s Alice
Ráno mě probral budík a tak jsem se rychle vykopala z postele a oblékla se. Vzala jsem si obyčejné kalhoty, triko, mikinu a samozřejmě rukavice. Dnes jsem byla sladěna do černobílé barvy. Rychle jsem to v koupelně vyřídila a běžela dolů na snídani, kde byli naši.
Nic neříkali o tom mém zmizení a tak jsem se v klidu pustila do snídaně.
"Nechci, aby věděli, co mám za moc. A proto na to ani nemyslete, prosím," žadonila jsem, jakmile jsem měla dojedeno. Oba se na mě chvíli dívali a pak přikývli. A tak jsme vyrazili do školy.
Měla jsem divný pocit. Moc jsem se těšila, ale na druhou stranu se mi nechtělo. Emmett zaparkoval před školu a s Rose vystoupili. Už na nás čekali Cullenovi, ale já se nemohla přinutit z té sedačky vylézt, bylo mi v tom autě dobře. Nemusel jsem mít strach, že někomu ublížím.
Z mého uvažování mě vytrhlo otevření dveří. Zaraženě jsem se dívala na Edwarda, který v nich stál a díval se na mě.
"Ahoj, měli bychom jít na hodinu," upozornil mě. Podívala jsem se po parkovišti a zjistila, že jsme tu skoro sami. Rychle jsem proto vystoupila.
"Ahoj, děkuju," zašeptala jsem k němu a poté se i s ním vydala na další hodinu. Seděli jsme zase spolu a jen co jsem položila batoh na zem, spustil konverzaci.
"Proč ses včera tak vypařila?" Proč jsem to tušila? Skousla jsem si spodní ret.
"Já, potřebovala jsem se vyspat a bylo tam na můj vkus moc lidí." Ani jsem nelhala, jelikož to byla pravda.
"Vadí ti společnost?" zeptal se překvapeně s nadzvednutým obočím.
"Jsem samotář, nepouštím si lidi moc k tělu a tak nemá ráda, když je jich hodně, nebo když se mě dotýkají. Doufám, že jsem tím Esme neurazila, ale ono to jinak nešlo," šeptala jsem a při tom měla oči zavrtané do lavice a bála se na něj podívat.
"Ne, to je v pořádku, ona to chápe. Ale já ne, vždyť jste bydleli spoustu let v Denali a tam jich je taky jak psů." Proč je tak všímavý? Mě však zarazilo, že nic neřekl na mou připomínku. Nechala jsem to však být.
"Ano, ale je znám od narození, ale také jsem se jich stranila. Emmetta a Rose se straním." Zkoumavě se na mě podíval. Chtěl něco říct, ale naštěstí do třídy vešel profesor a tak zmlkl. A věnoval se stejně jako já jeho výkladu.
Po hodině na mě Edward zase počkal a vydali jsme se na další hodinu.
"Máš nějaký dar?" zeptal se najednou. Zarazila jsem se a celá zkoprněla na něj zírala. Rozhodla jsem se hrát si na blbou.
"Ne." Chvíli mě zkoumal pohledem a poté se zase vydal na hodinu a já vedle něj tiše cupitala.
"To je zvláštní, chvilkami neslyším tvoje myšlenky, jako bys myslela na něco, co nechceš, abych věděl, a tvůj mozek mi to nechtěl ukázat," špital si spíš pro sebe, ale já to dobře slyšela. Cože? To bude hloupost, asi má tu svou schopnost rozbitou. Jo, kdyby se někdy rozbila ta moje. Povzdechla jsem si a už seděla na svém místě vedle Edwarda.
Nějak jsem den ani moc po tomto rozhovoru nevnímala. Měla jsem, jak vygumováno, bála jsem se myslet, a proto jsem nedělala nic. Ani při obědě jsem nevnímala, jedla jsem, co mi dali na talíř. Edward mě pořád provrtával zvláštním pohledem plným frustrace. Asi proto, že jsem na nic nemyslela a on na to není zvyklý. Anebo doopravdy neslyšel moje myšlenky, ale jak to? Vždyť Eleazar neříkal nic o dalším daru.
Plně mě dokázaly probudit studené ruce, které mě táhly pryč. Zmateně jsem se dívala na Alice, která mě táhl k jeepu, kde už čekala Rose za volantem. Vůbec jsem nechápala, co se děje, ale poté, co mě Alice narvala dozadu a připoutala mě, mi to došlo.
Bože, jak jsem mohla zapomenout na něco takového, jako jsou nákupy? Vždy to v Denali bylo moje mučení. To jsem zvědavá, jaké to bude tady. Ale pochybuju, že horší.
Alice byla celá natěšená a pořád něco žvatlala, ale já ji nevnímala. Rose řídila a občas jí něco řekla. Ale já jen tupě zírala z okénka ven.
Nevěděla jsem, co mě čeká, a ani to raději nechtěla vědět.
Ale to jsem vůbec nevěděla, co mě čeká. Jestli jsem někdy prohlásila, že nákupy s holkami z Denali jsou za trest, beru zpět a doplňuju to, s Alice jsou za trest. A ke všemu jsou nebezpečné, čekám, až tu umřu. A zapomíná na to, že já nejsem plnohodnotný upír. Největší šok mi ale připravila, když jsem si zkoušela trika, které se jí líbily. Chtěla jsem něco říct, ale předběhla mě.
"Neboj, koupíme ti rukavice," uklidnila mě, ale já na ni vytřeštila oči.
"Ty…" zakoktala jsem se, protože jsem se bála odpovědi .
Jen se zvonivě zasmála. "Neboj, je to díky tomu, že vidím budoucnost, a nikdo se to nedozví, slibuju. Ani Edward," spiklenecky na mě mrkla.
A mně div nevypadly oči z důlků. Ta holka byla neskutečná. Jak mi s Rose vybraly trika, mně to bylo celkem jedno, tak se sehnaly i rukavice ve stejné barvě. Bylo nemožné, že Alice dokázala sehnat vše. Chvílemi to byla i zábava. Ale na konci šly koupit spodní prádlo a jelikož já nemám takovou spotřebu, zamířila jsem do knihkupectví.
Potřebovala jsem novou zásobu knih. Hlavně když si dnes Rose koupila nové košilky. Asi budu večer zkoumat okolí.
Našla jsem pár nových knih, na které jsem slyšela chválu, nebo byly zajímavé už podle zadní strany. Celkem jsem si koupila pět knih a poté zamířila k autu, kde už čekaly, což bylo divné, že by mi to trvalo tak dlouho.
"To je hrůza, ty i Edward si pořád stěžujete, že mi to trvá dlouho, ale když jste v knihkupectví, trvá vám to déle," podotkla Alice, když jsem nasedla. Udělal jsem znuděný výraz a všechny jsme se začaly smát. Cesta domů ubíhala rychle.
"Hele, co kdybyste přišli v neděli a zašli bychom na společný lov:" Nápad se mi líbil, ale to bylo vše, já nemůžu.
"Alice, když všechno víš, tak asi víš, že mám krev a proto nemůžu lovit s ostatními," povzdechla jsem si.
"Tak na nás počkáš doma a poté si zajdeš ty a uděláme nějaký program," začala se smát.
Byla jsem docela unavená po nakupování s Alice. A tak ani nevím, jak jsem po cestě usnula. Probudila mě máma před domem, rychle jsem běžela do pokoje, převlékla se do pyžama a svalila se unaveně do postele. Nevadilo ani to, že jsem se neumyla, jelikož jsme měla krásné sny a to o Edwardovi. Ale nejkrásnější bylo to, že jsem se ho mohla dotknout. Ne jako ve skutečnosti.
Byli jsme někde na pláži. Seděla jsem na teplém písku, měla modré dvoudílné plavky. Okolo pasu obmotané studené, bledé paže, které si mě tiskly k němu. Slunce svítilo a ohřívalo mě, cítila jsem se skvěle a hlavně se nic nedělo. Paže mě stále držely a nic se nedělo. Ucítila jsem studené rty na mém krku. Usmála jsem se a otočila se na osobu za mnou. Zůstala jsem stát a koukala na Edwarda, který se třpytil. Byl ještě krásnější, krásně se na mě usmál a políbil mě.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 katuse | 29. října 2010 v 15:50 | Reagovat

krása...doufám že se ten její dar nějak umoudří :-) ...honem další :-)

2 Kajla | 29. října 2010 v 15:58 | Reagovat

Nemůžu nepsat nic jiného než NÁDHERNÝ DÍLEK!! :D Prosím ať už je neděle a je tu další díl :D

3 Šárka | E-mail | 29. října 2010 v 16:16 | Reagovat

to je tak krásný, ale plííííííííííís rychle dalšídíl, prosím :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

4 Roxy | 29. října 2010 v 17:02 | Reagovat

jakýý už aby byli spolu :-)  :-)  :-)  :-) aby mu to všechno vysvetlila :-)  :-)  :-)  :-)

5 JasminaCullen | 29. října 2010 v 17:59 | Reagovat

uuuuzasneee... :-D  :-D

6 Jasmínka | 29. října 2010 v 18:18 | Reagovat

kráááásnej díleček

7 Janula | 29. října 2010 v 19:28 | Reagovat

Nádhera :-)  :-) už se těším na další dílek :-D  :-)

8 AncovickaAR | 29. října 2010 v 20:25 | Reagovat

Super díl jako obvykle, ale jsem hodně zvědavá jak to vymyslíš s tím jejím darem. Mno nechám se překvapit.

9 Scherry | 29. října 2010 v 21:45 | Reagovat

Opět překrásné :-D

10 Iva | 30. října 2010 v 13:08 | Reagovat

Kež by se ten sen vyplnil :-)  :-)  :-)  :-)

11 If. | Web | 30. října 2010 v 20:42 | Reagovat

Líbí se mi :) Těším se na další :)

12 Lenka | 31. října 2010 v 8:56 | Reagovat

Úžasnéééé :-), nemůžu se dočkat další 8-)!!!

13 dádís | 31. října 2010 v 10:40 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama